Kromě úroku z prodlení, který jsem rozebíral v posledním příspěvku, existuje poplatek z prodlení. Jeho právní úprava doznala v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku změn, a to jak co do výše jeho sazby, tak co do případů, ve kterých se uplatňuje.

 

Podle starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. mohl poplatek z prodlení požadovat pronajímatel po nájemci, který nezaplatil nájemné nebo úhradu za služby poskytované s užíváním bytu do pěti dnů po splatnosti těchto plateb, nebo po nájemci, který byl v prodlení s vrácením movité věci, kterou si pronajal na základě smlouvy o podnikatelském pronájmu věci. Uplatnění nároku na poplatek z prodlení vylučovalo možnost uplatnění úroku z prodlení. Výše poplatku z prodlení činila dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 2,5 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 25,- Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Přepočteme-li tuto sazbu na roční úrokovou míru, dostaneme se k výši 91,25% ročně. Jiná výše poplatku z prodlení nemohla být dohodnuta.

 

Nový občanský zákoník č.89/2012 Sb. se sice o poplatku z prodlení nezmiňuje, v souvislosti s jeho přijetím vyšel zákon č. 67/2013 Sb., který nabyl účinnosti stejně jako nový občanský zákoník dne 1. 1. 2014 a kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (to je i název tohoto zákona).

 

Těmito plněními (službami) se rozumí zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu, tedy plnění poskytovaná s nájmem, za která nájemce platí zálohově.

 

Poplatek z prodlení je možno vyúčtovat tehdy, ocitne-li v prodlení poskytovatel nebo příjemce služeb (tedy pronajímatel nebo nájemce) s peněžitým plněním za služby, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti. Nájemce se může ocitnout v prodlení s placením záloh za služby nebo s placením nedoplatku za poskytnuté služby na základě vyúčtování záloh za služby, pronajímatel se může ocitnout v prodlení s vrácením přeplatku záloh za poskytnuté služby na základě jejich vyúčtování.

 

Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby je pronajímatel povinen vyúčtovat vždy za zúčtovací období a vyúčtování je povinen doručit nájemci nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou pronajímatel a nájemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování nájemci.

 

Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Přepočteme-li tuto sazbu na roční úrokovou míru, činí výše poplatku z prodlení 36,50% ročně. Porovnáme-li výši poplatku z prodlení s výší úroku z prodlení 8,05% p.a., je výše poplatku z prodlení 4,5 násobkem úroku z prodlení.

 

Dlužní-li nájemce jak nájemné, tak zálohy za služby, je nutno tyto platby v žalobě rozlišit a z dlužného nájemného požadovat úrok z prodlení, zatímco z dlužných záloh za služby požadovat poplatek z prodlení.

 

JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát