Občanský zákoník v ust. § 2958 stanoví, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Současně občanský zákoník zrušil vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která bodově ohodnocovala bolestné a ztížení společenského uplatnění podle jednotlivých zdravotních poškození, přičemž dále určovala hodnotu bodu částkou 120,- Kč.

Zákonodárce vycházel z toho, že míra bolesti a tím spíše míra ztížení společenského uplatnění je u každého jiná, že není možné, aby státní orgán – Ministerstvo zdravotnictví ČR – paušálně vyhláškou určoval výši finanční náhrady za utrpěnou bolest a újmou na zdraví způsobenou překážku lepší budoucnosti poškozeného, že každý případ je nutno posuzovat individuálně v příslušném soudním řízení, aby soudy mohly bez spravedlivě stanovit výši náhrady za závažné zdravotní následky poškození zdraví.

Proti motivaci zákonodárce nelze nic namítnout, nicméně přinesla praxi oříšek, na jakém základě vypočítat výši náhrady za způsobenou újmu na zdraví v případech, kdy je škůdce ochoten se s poškozeným mimosoudně dohodnout na finančním odčinění způsobené újmy. Rovněž tak soudy byly vrženy do neznáma, neboť nedisponovaly žádným vodítkem, o které by se při svém rozhodování o výši náhrady mohly opřít, tudíž hrozilo, že různé soudy budou stanovovat výši náhrady za bolestné a ztížení společenského uplatnění v diametrálně rozdílných částkách. Zrušená náhradová vyhláška přitom umožňovala mimosoudně vyřešit většinu případů a až na výjimky byla spolehlivým nástrojem soudu pro stanovení výše náhrady.

Nastíněné vakuum se pokusil vyplnit Nejvyšší soud ČR, který dne 14. 4. 2014 zveřejnil na svých internetových stránkách Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, kterou doporučil k používání.

Pro určení bolestného metodika v zásadě převzala bodový systém stanovený zrušenou náhradovou vyhláškou, který každému postižení jednotlivých částí těla přiřazuje bodové ohodnocení míry bolesti, přičemž metodikou je bodově ohodnocena nejen samotná bolest, ale též obvyklá míra nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou vč. obav ze ztráty života či vážného poškození zdraví. Dále je stanoveno, že posuzující lékař, kterým by měl být znalec v oboru zdravotnictví, hodnotí samostatně každý bolestivý stav, který je v příčinné souvislosti se škodnou událostí. Hodnota bodu byla zvýšena na 1% hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok; pro rok 2014 činí hodnota jednoho bodu částku 251,28 Kč. Výše náhrady za bolestné může být zvýšena vlivem komplikací v léčbě, za lehkou komplikaci do 5%, za středně závažnou do 10%, za závažnou do 15% a za těžkou do 20%.

Pro určení náhrady za ztížení společenského uplatnění metodika vytvořila zcela nový systém. Náhrada ztížení společenského uplatnění je chápána jako odčinění nejen překážky lepší budoucnosti poškozeného, ale i morální újmy, frustrace z trvalého poškození, stresu a vypětí z překonávání nastalých obtíží, pozbytí ztráty životních příležitostí a možností, vč. možností pracovního uplatnění a zapojení se do dalších životních činností. Nový systém hodnocení vychází z toho, že hodnota zmařeného lidského života představuje 400 násobek hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předcházející kalendářní rok, pro rok 2014 tedy částku ve výši 10.051.200,- Kč. Základní náhrada ztížení společenského uplatnění se vypočte jako podíl z této základní rámcové částky, který odpovídá procentnímu vyjádření omezení poškozeného v budoucím životě a společenském zapojení v jednotlivých oblastech života. Takto vypočtená základní náhrada se pak upravuje podle věku poškozeného (u mladších lidí se navyšuje, u starších ponižuje) a podle míry jeho zapojení do společenských aktivit před vznikem újmy na zdraví (bylo-li nadprůměrné, zvyšuje se, bylo-li podprůměrné, snižuje se).

JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát