Výše úrokové sazby je věcí dohody mezi tím, kdo úvěr (půjčku) poskytuje a tím, kdo jej přijímá. Ne vždy je ovšem příjemce úvěru v takové pozici, že by mohl s poskytovatelem úvěru diskutovat o výši úrokové sazby, naopak, úvěrová smlouva mu je předložena v definitivní podobě, vč. ustanovení o výši úrokové sazby, a příjemce úvěru, který se obvykle nachází v tíživé finanční situaci, podmínky úvěrové smlouvy bez dalšího přijme.

 

Výše úrokové sazby je korigována požadavkem dobrých mravů, kterým smlouva o úvěru nesmí odporovat, jinak je takové právní jednání neplatné. Jaká konkrétní výše úrokové sazby se již dobrým mravům příčí, není v právních předpisech uvedeno, musíme tedy při jejím určení vycházet z toho, jak na tuto otázku pohlížely soudy při svém rozhodování.

 

Touto otázkou se opakovaně zabýval Nejvyšší soud ČR, jehož rozhodnutí by měla sjednocovat rozhodování soudů v podobných věcech, a ten dovodil, že za nepřiměřenou výši úroků lze mít takovou výši úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v jiném svém rozhodnutí stanoví, že za nepřiměřený nemusí být považován takový úrok, který dosahuje dvoj až trojnásobku obvyklého úroku poskytovaného bankami. Lze tedy uzavřít, že úroková míra, která převyšuje trojnásobek obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, je v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná.

 

Výši úrokové sazby a celkové náklady spotřebitelského úvěru, což jsou úroky, provize, daně a veškeré další poplatky, které spotřebitel musí v souvislosti se spotřebitelským úvěrem zaplatit, musí dle zákona o spotřebitelském úvěru obsahovat písemná informace, kterou poskytovatel úvěru musí příjemci spotřebitelského úvěru poskytnout v dostatečném předstihu. Této informaci je nutno věnovat náležitou pozornost.

 

Nepřiměřenost výše úrokové sazby je možno posuzovat prizmatem institutů „neúměrné zkrácení“ a „lichva“. O neúměrné zkrácení se jedná, zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana. Pak může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.

 

O lichvu se jedná, pokud při uzavírání smlouvy někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Taková smlouva je neplatná.

 

Nepřiměřené úroky postihuje i trestní zákoník, pokud, osoba, která poskytuje půjčku nebo úvěr, zneužije něčí tísně, nezkušenosti nebo rozrušení, a dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání je naplněním skutkové podstaty trestného činu lichvy a je trestně postižitelné.

 

JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát