Současný občanský zákoník na rozdíl od obchodního zákoníku nabytí vlastnického práva od osoby, která není vlastníkem, neumožňuje (nepočítáme-li výjimku nabytí věci od neoprávněného dědice, kterému bylo dědictví potvrzeno). Pokud tedy někdo koupí věc od někoho, kdo není jejím vlastníkem, nenabude k ní vlastnické právo. Prodá-li tento první kupující věc dalšímu a ten zase dalšímu, nestane se nikdo z těchto kupujících vlastníkem, ač budou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí (půjde-li o nemovitost). Skutečný vlastník pak může kdykoli žalovat kteréhokoli z kupujících o vydání věci, přestože kupující např. nemovitosti spoléhal na to, že když kupuje věc od osoby zapsané v katastru nemovitostí, že kupuje věc od vlastníka nemovitosti. To ovšem může narušit dlouhodobě usazené právní vztahy.
Nový občanský zákoník chrání dobrou víru nabyvatele ve správnost zápisů v katastru nemovitostí a dalších veřejných seznamech. Kdo nabude nemovitost za úplatu od osoby, která je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník, stane se vlastníkem nemovitosti, i kdyby prodávající ve skutečnosti vlastníkem nemovitosti nebyl. Skutečný vlastník nemovitosti se však může bránit, pokud sleduje, jak je jeho nemovitost zapsána v katastru nemovitostí. Zjistí-li, že místo něj je jako vlastník zapsán někdo jiný, může požadovat, aby byla v katastru zapsána poznámka spornosti. Ta brání osobě zapsané jako vlastník nemovitosti, aby nemovitost s úspěchem převedla na jiného. Poznámka spornosti však bude vymazána, nepodá-li osoba, která ji nechala zapsat, do dvou měsíců od jejího zápisu žalobu k soudu, na základě které se bude domáhat svých vlastnických práv k nemovitosti.
U věcí, které nejsou zapsány ve veřejných seznamech, se dobrá víra nabyvatele věci předpokládá, pokud věc nabude ve veřejné dražbě, od podnikatele v rámci běžného obchodního styku a za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil (např. půjčil). V těchto případech se nabyvatel věci stane podle nového občanského zákoníku jejím vlastníkem, i kdyby prodávající vlastníkem věci nebyl, neprokáže-li se, že kupující o tom, že prodávající není vlastníkem prodávané věci, věděl. Dejte si tedy pozor, pokud budete někomu půjčovat svoji věc; pokud ji prodá, přijdete nenávratně o ni a budete moci od osoby, které jste jí půjčili, požadovat jen náhradu škody.
Speciální úprava platí pro prodeje věcí v zastavárnách a bazarech, vč. autobazarů, ač jde o koupě od podnikatelů v rámci jejich běžného obchodního styku. Vzhledem k tomu, že se v nich mnohdy prodávají i věci kradené, stanoví občanský zákoník pro tyto prodeje výjimku spočívající v tom, že ten, kdo v těchto obchodech koupil věc, je povinen ji vydat skutečnému vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně.
V ostatních případech se nabyvatel stane vlastníkem věci, pokud prokáže svoji dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud skutečný vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo krádeží.
JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát v Táboře a v Soběslavi
