Mít dobrého souseda, se kterým se snadno na všem domluvíte, se kterým lze strávit příjemný večer a který je připraven Vám kdykoli pomoci, je terno. Bohužel ne vždy máte takové štěstí, a proto je nutno přijmout pravidla, podle kterých se postupuje v případě sousedských různic. Nový občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) některá pravidla současného občanského zákoníku přejímá a rozvíjí, jiná upravuje nově.
Častým problémem jsou přesahující větve ze stromů souseda a plody, které z nich padají. Na rozdíl od současné úpravy bude platit, že plody spadlé ze stromů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Ten je také oprávněn šetrným způsobem a ve vhodné roční době přesahující větve odstranit, působí-li mu větve škodu či jiné obtíže, ale až po té, co o to požádal svého souseda – vlastníka stromu, a ten to v přiměřené době neučinil. Pokud bychom však sousedovy větve uřezali mimo dobu vegetačního klidu nebo nešetrně, nejenže bychom nalili oleje do ohně sousedských vztahů, ale také by nás mohl soused žalovat o náhradu škody, kterou jsme mu na stromu způsobili. Máme-li pro to rozumný důvod, můžeme požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Neplyne-li z jiných předpisů nebo zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající výšky přes 3m jako přípustná vzdálenost od hranice 3m, pro ostatní stromy 1,5m.
Vlastník pozemku je povinen zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, hluk apod. (imise) vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené poměrům. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů. Můžeme tedy topit v kotli a vypouštět kouř komínem, ale nemůžeme komín nasměrovat přímo pod okna souseda. Můžeme chovat včely např. v zahrádkářské kolonii, ale nesmíme úl umístit na hranici pozemku a otočit jej přímo na sousední pozemek. Máme právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby voda nestékala na náš pozemek, ale stéká-li na náš pozemek voda přirozeným způsobem z výše položeného sousedního pozemku, nemůžeme si nárokovat, aby soused svůj pozemek upravil. Můžeme však požadovat, aby soused nebránil odtoku vody ze svého pozemku v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.
Ocitne-li se na našem pozemku cizí věc (např. míč sousedových dětí), jsme povinni tuto věc jejímu vlastníku, popř. tomu, kdo ji měl u sebe vydat, nebo mu umožnit, aby na náš pozemek vstoupil a věc si našel a odnesl. Způsobila-li však tato věc na našem pozemku škodu (např. míč nám rozbil skleník), můžeme ji zadržet, dokud neobdržíme náhradu způsobené škody či jinou jistotu. Jsme ovšem povinni umožnit sousedovi vstup na náš pozemek v rozsahu, který je nezbytně nutný k údržbě sousedního pozemku, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak.
JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát v Soběslavi
