Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Dědí se na základě dědické smlouvy, závěti nebo ze zákona. Nabytí dědictví potvrzuje soud. Z dědického práva je vyloučen (dědická nezpůsobilost): – kdo se dopustil úmyslného…

Přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k zajištění bytových potřeb nájemce nebo členů jeho domácnosti, použijí se zvláštní ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu a nájmu domu. K případným ujednáním, která zkracují nájemcova práva podle těchto ustanovení, se nepřihlíží. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které tvoří obytný prostor užívaný k bydlení. I kdyby správní rozhodnutí takový…

Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Každý spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Zatímco zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ukládal každému…

Účelem zástavního práva je zajištění dluhu. Poskytnutím zástavy dává zástavce věřiteli záruku za splnění povinnosti dlužníka. Pokud dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní, může se věřitel uspokojit z výtěžku prodeje zástavy. Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat. Vlastník zástavy se označuje jako zástavní dlužník.   Nový obč. zákoník umožňuje, aby zástavní právo bylo…

K omezení vlastnického práva jako práva neomezeného právního panství nad věcí může dojít jen na základě zákona nebo z vlastní vůle vlastníka. Jedním z nejvýznamnějších případů omezení vlastnického práva k věci je existence věcného břemene. Nový občanský zákoník dělí věcná břemena na služebnosti a reálná břemena. A. Služebnost postihuje vlastníka věci tak, že je povinen ve prospěch jiného…

Nový občanský zákoník navrací do našeho právního řádu zvláštní druh věcného práva k cizí věci, který z něho zmizel s nabytím účinnosti současného občanského zákoníku k 1. 4. 1964, a to právo stavby. Právo stavby je zvláštní věcné právo osoby, která se označuje jako stavebník, mít stavbu na pozemku jiného vlastníka. Právo mít stavbu zahrnuje buď právo na cizím…

Věcí je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věcí v právním smyslu jsou tedy předměty pro člověka užitečné, tj. které mají objektivní způsobilost přinášet užitek hospodářský, estetický a jiný. Věcí je vše, co člověk může podrobit své vůli a ovládat. Ne vše, co je pro člověka užitečné, člověk ovládá a lze definovat…

… a výměnkáři si vyhrazují doživotní výhradní užívání kuchyně, pokoje, komory a spíže,  spoluužívání chodby, s právem spoluužívati půdy na sušení prádla a sklepa k uskladnění brambor a uschování ovoce. Dále jim bude příslušeti jeden dřevník na uhlí a dříví. Výměnkáři budou oprávněni držeti si prase, jakož i slepice, za kterýmžto účelem jim hospodáři vyhradí jeden chlívek…

V posledním článku jsem se věnoval zřízení práva nezbytné cesty soudem a možnosti vydržení práva cesty, tedy tomu, jak soukromé (občanské) právo zajišťuje přístup vlastníka k nemovitosti přes pozemek souseda. V tomto článku se věnuji tomu, jak to zajišťuje veřejné právo prostřednictvím úpravy pozemních a zejména účelových komunikací. Pozemní komunikace upravuje zákon o pozemních komunikacích. Definuje je jako…

Jste-li vlastníkem nemovitosti, k níž nevede cesta, je Vám takové vlastnictví málo platné, když nemovitost nemůže užívat. Platný občanský zákoník řeší jen přístup ke stavbě, když umožňuje soudu, aby na návrh vlastníka stavby zřídil v jeho prospěch věcné břemeno práva cesty přes přilehlý pozemek, není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě…

Page 3 of 4 1 2 3 4