K omezení vlastnického práva jako práva neomezeného právního panství nad věcí může dojít jen na základě zákona nebo z vlastní vůle vlastníka. Jedním z nejvýznamnějších případů omezení vlastnického práva k věci je existence věcného břemene. Nový občanský zákoník dělí věcná břemena na služebnosti a reálná břemena.
A. Služebnost postihuje vlastníka věci tak, že je povinen ve prospěch jiného něco strpět (např. v případě služebnosti stezky je vlastník pozemku povinen strpět, že přes jeho pozemek chodí další osoby) nebo něčeho se zdržet (např. při zákazu zvýšení stavby je vlastník pozemku, potažmo stavby, povinen se zdržet nástavby stavby). Pro služebnosti je charakteristické, že vlastník zatížené věci zůstává pasivní. Zatíženou věcí může být věc nemovitá i věc movitá. Vlastník pozemku může zatížit svůj pozemek ve prospěch jiného svého pozemku, což je praktické pro úpravu poměrů mezi jednotlivými pozemky, z nichž některé přejdou do cizích rukou.
Služebnosti rozlišujeme na pozemkové a osobní podle toho, zda se pojí s určitým pozemkem či určitou osobou. Nový občanský zákoník uvádí výčet některých typických služebností.
Mezi pozemkové služebnosti zařazuje např.:
Služebnost inženýrské sítě, která zakládá právo vlastním nákladem zřídit, provozovat a udržovat vodovodní, kanalizační, energetické a jiné vedení na služebném pozemku. Vlastník pozemku je povinen zdržet se všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek za účelem prohlídky a údržby inženýrské sítě. Při náhlém poškození obstará oprávněná osoba opravu inženýrské sítě i bez předchozího projednání, je však povinna provádění opravy dotčeným osobám neprodleně oznámit, po skončení prací uvést služebný pozemek do předešlého stavu a příp. nahradit způsobenou škodu.
Služebnost okapu, která zakládá právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitost. Oprávněná osoba musí svodní žlab udržovat v dobrém stavu, a napadne-li mnoho sněhu, sníh včas odklidit.
Služebnost rozlivu, tj. právo vlastníka vodního díla při povodních rozlévat na služebném pozemku vodu.
Služebnost stezky, tedy právo chodit nebo dopravovat se lidskou silou přes cizí pozemek, což odpovídá věcnému břemeni chůze podle stávajícího občanského zákoníku.
Služebnost cesty, tj. právo jezdit přes služebný pozemek vozidly, což koresponduje s věcným břemenem jízdy podle současného obč. zákoníku. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty.
Osobními služebnostmi jsou:
Užívací právo, tj. právo oprávněné osoby užívat cizí věc pro svou potřebu a potřebu její domácnosti. Vlastníku věci náležejí všechny užitky věci, je však povinen udržovat věc svým nákladem v dobrém stavu.
Požívací právo oprávněné osobě umožňuje nejen věc užívat, ale i brát z ní plody a užitky, na druhou stranu je poživatel povinen věc udržovat, hradit udržovací náklady vč. nákladů na její obnovu.
Typickou osobní služebností je služebnost bytu, která je vhodná pro případ, kdy rodiče darují svým potomkům byt, ve kterém chtějí dále bydlet, a chtějí mít jistotu, že je do konce jejich života nikdo z bytu proti jejich vůli nevystěhuje, ani když jejich děti byt prodají někomu cizímu. Služebnost bytu se zřizuje jako služebnost užívání, není-li ujednáno něco jiného.
B. Reálná břemena mohou zatěžovat jen věci zapsané ve veřejných seznamech (typicky nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí) tak, že vlastník zatížené věci je vůči oprávněné osobě povinen něco dávat nebo něco konat – např. pravidelně oprávněné osobě poskytovat potraviny nebo otop nebo udržovat studnu pro jiného vlastníka. Reálná břemena se obvykle zřizují na časově omezenou dobu a jsou vykupitelná, tedy že zavázaný z reálného břemene je oprávněn zprostit se svého závazku, pokud oprávněné osobě poskytne peněžitou náhradu.
Věcná břemena vznikají smlouvou, pořízením pro případ smrti (závětí, dědickou smlouvou), služebnosti i vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci a v případech stanovených zákonem i rozhodnutím příslušného orgánu (např. soudu při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, stavebního úřadu, pozemkového úřadu), nebo ze zákona (stavební zákon, elektrizační zákon, zákon o vodách, plynárenský zákon atd.). Zřizuje-li se věcné břemeno právním jednáním (smlouvou, pořízením pro případ smrti) k věci zapsané ve veřejném seznamu (k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí), vzniká zápisem do tohoto seznamu.
Věcná břemena zanikají:
– trvalou změnou poměrů, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě
– dohodou, přičemž jedná-li se o věc zapsanou ve veřejném seznamu, zanikne služebnost až jejím výmazem
– uplynutím doby, na kterou byla zřízena
– u osobních služebností smrtí nebo zánikem oprávněné osoby.
JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát
