Pohledávka je právo věřitele na plnění od dlužníka, které může být peněžité či nepeněžité povahy. Závazky, tedy právní vztahy, ze kterých věřiteli vzniká právo na plnění a dlužníkovi povinnost plnit, vznikají z právních jednání, zejména ze smluv, ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností. Dospěje-li pohledávka věřitele, tedy stane-li se peněžitý dluh dlužníka splatným či uplyne-li lhůta k nepeněžitému plnění, mění se pohledávka věřitele na nárok, který lze uplatnit u soudu. Není-li takový nárok u soudu uplatněn v promlčecí době, promlčuje se a nelze jej s úspěchem uplatnit u soudu.
Sled kroků při vymáhání pohledávek:
1. Převzetí podkladů od věřitele, které prokazují právní důvod vzniku pohledávky věřitele za dlužníkem a její výši (kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o dílo či jiný právní důvod závazkového vztahu, doklady o způsobené škodě, faktura, doklady, jak bylo dlužníkem dosud plněno, příp. uznání dluhu). Tyto doklady je možno předat osobně, zaslat poštou nebo naskenovat a poslat elektronickou poštou.
2. Posouzení pohledávky
- zda pohledávka existuje
- zda není promlčená
- zda je nárok věřitele podložen průkaznými doklady
Není-li možno nárok řádně doložit, či je-li již promlčen, nemá smysl pohledávku vymáhat. V takovém případě věřitel neplatí advokátní kanceláři ničeho. Pokud nárok věřitele existuje, advokát případ převezme na základě udělené plné moci.
3. Sbírání informací o dlužníkovi z veřejně dostupných zdrojů
Nejčastější překážkou vymožení pohledávky je nemajetnost dlužníka. Proto je před započetím soudního vymáhání nutno zjistit, zda dlužník disponuje dostatečným majetkem, ze kterého se věřitel může uspokojit. V prvé fázi jde o čerpání informací z veřejně dostupných zdrojů (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, ARES, evidence úpadců, evidence exekucí). Zjistí-li se, že dlužník – právnická osoba neexistuje nebo že je na něj prohlášen konkurs, omezí se vymáhání pohledávky na okolnosti jeho zániku (zda není možné vymáhat pohledávku po jednatelích či členech představenstva) či na přihlášku pohledávky do konkursního řízení.
4. Sepis upomínky s určením dodatečné lhůty k zaplacení a s vyčíslením případných nákladů na vymáhání pohledávky, které půjdou k tíži dlužníka.
5. Osobní jednání s dlužníkem (je-li to možné)
- možnost dohody o splátkách pod sankcí ztráty výhody splátek
- možnost sepisu dohody o uznání dluhu
- možnost dohody o částečné úhradě dluhu z majetku dlužníka (postoupení jeho bonitních pohledávek za jeho dlužníky, převod jiných majetkových hodnot)
6. Zjištění dalších informací o dlužníkovi
- rozsah jeho majetku
- četnost jeho věřitelů
- zda není v úpadku
- zda provozuje činnost
7. Podání žaloby na dlužníka, pokud bylo zjištěno, že disponuje majetkem dostačujícím k úhradě pohledávky. Věřitel v postavení žalobce je povinen uhradit soudní poplatek, jehož výše činí 5% z vymáhané částky (bez příslušenství), nejméně však 1.000,- Kč.
8. Vydání platebního rozkazu, popř. rozsudku. V něm je dlužníkovi nařízena povinnost zaplatit dlužnou částku společně s úrokem z prodlení (ve výši repo sazby + 7% p. a., není-li dohodnuta jiná výše úroku z prodlení), zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta dle advokátního tarifu, to vše do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu, popř. do 3 dnů od právní moci rozsudku.
9. Podání návrhu na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci soudním exekutorem po právní moci platebního rozkazu / rozsudku.
Výkon rozhodnutí provádí soud, platí se soudní poplatek ve výši 2% z vymáhané částky, nejméně však 500,- Kč a v návrhu na výkon rozhodnutí je nutno uvést způsob výkonu rozhodnutí (viz dále), přesně popsat majetek dlužníka, z něhož má být věřitel (oprávněný) výkonem rozhodnutí uspokojen, a doložit exekuční titul (platební rozkaz, rozsudek).
Exekuce soudním (soukromým) exekutorem se provádí na návrh, který se zasílá exekutorovi, kterého si věřitel (s advokátem) vybere ze seznamu exekutorů, který do 15 dnů požádá soud o pověření a nařízení exekuce. Pověření exekutora provedením exekuce soud vydá do dalších 15 dnů. V návrhu není věřitel povinen uvádět majetek dlužníka (ten si zjišťuje exekutor sám), ani se nenavrhuje způsob exekuce. O způsobech exekuce rozhodne exekutor podle toho, který vede k nejrychlejšímu uspokojení pohledávky věřitele, může použít i více způsobů najednou. Náklady exekuce (odměna exekutora dle vyhlášky, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, cestovné) vymáhá exekutor po povinném v rámci exekuce. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost dlužníka (povinného) hradí paušálně určené či účelně vynaložené hotové výdaje exekutorovi oprávněný – oprávněný má možnost sjednat si s exekutorem předem výši účelně vynaložených výdajů – doporučuji!
10. Uspokojení pohledávky v rámci exekuce: způsoby exekuce
- prodej nemovitostí a movitých věcí
- přikázání pohledávky z bankovních účtů dlužníka
- přikázání jiných pohledávek
- srážky ze mzdy a jiných příjmů
- postižení podniku
- odebrání řidičského oprávnění
Exekuci lze vést i na majetek ve SJM, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství i jen jednomu z manželů. Do majetku patřícího do SJM se zahrnuje také majetek, který netvoří součást SJM jen proto, že bylo SJM smlouvou zúženo.
11. Spolupráce s agenturami na vymáhání pohledávek
12. Prodej pohledávky za dlužníkem
