Odpovědnost za úrazy na místních komunikacích a chodnících

 

Podmínky odpovědnosti vlastníka místní komunikace upravuje především zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění. Ten v ust. § 27 odst. 3 stanoví, že vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

 

1. Závady ve schůdnosti

Závadou ve schůdnosti se dle ust. § 26 odst. 7 cit. zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

Závadu ve schůdnosti na pozemní komunikaci definuje zákon velmi úzce a přísně. Judikatura tuto definici ve stejném duchu rozvíjí jako natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat (viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1158/2013, 25 Cdo 141/2011, 25 Cdo 2731/2008 a další), např.:
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1713/2008: Závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. Nejedná se o závadu ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou by chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace a důsledky povětrnostních vlivů nemohl předpokládat, jestliže poškozený chodec předtím, než vstoupil na chodník, si všiml, že komunikace je v důsledku mrazivého počasí namrzlá.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4126/2014: Závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. V podstatě jde o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti způsobenou vnějšími vlivy, kterou chodec nemůže předpokládat.

Závadou ve schůdnosti není, je-li chodník v zimě namrzlý nebo zasněžený, neboť chodec může předpokládat, že v zimě v důsledku povětrnostní situace může být chodník namrzlý, kluzký nebo pokrytý sněhem. Závadou ve schůdnosti je naopak, je-li chodník suchý či zametený, ale na určitých místech se na něm vytvořily zmrazky, které chodec nemohl předpokládat.
Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3886/2014: Nepatrný sněhový poprašek, který není výsledkem vánice ani intenzivního dlouhodobého sněžení či jiné povětrnostní situace ve smyslu ust. § 26 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích (z. č. 13/1997 Sb.), zakrývající ojediněle vytvořenou ledovou plotnu na jinak řádně udržovaném chodníku, zakládá závadu ve schůdnosti chodníku.

Stejně tak je závadou ve schůdnosti, je-li chodník v dobrém stavebně technickém stavu, ale na jednom místě dlaždice chybí nebo je propadlá. Jedná se o závadu ve schůdnosti tohoto chodníku, neboť chodec nemohl tuto změnu ve schůdnosti předpokládat.

 

2. Pozemní komunikace, na kterých se mohou vyskytnout závady ve schůdnosti

Jak bylo výše uvedeno, vlastník pozemní komunikace je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice.
Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci (§ 5 odst. 1 zák. o poz. komunikacích).
Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (§ 6 odst. 1 zák. o poz. komunikacích). Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce (§ 12 odst. 4 zák. o poz. komunikacích).
Vede-li silnice územím zastavěným nebo zastavitelným, jedná se o průjezdní úsek silnice.

 

3. Odpovědná osoba

K náhradě škody a nemajetkové újmy na zdraví je povinen vlastník pozemní komunikace, na které došlo vinou závady v její schůdnosti k úrazu, potažmo nemajetkové újmě na zdraví, popř. škodě na věcech.

Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí (§ 9 odst. 1 zák. o poz. komunikacích).

Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou (§ 9 odst. 1 zák. o poz. komunikacích). Již neplatí, že údržbu chodníku je povinen zajišťovat vlastník přiléhající nemovitosti.

Je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, je povinen nahradit škodu namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody.

 

4. Odpovědnost odpovědné osoby

Nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, je vlastník, popř. správce příslušné pozemní komunikace. Odpovědnost vlastníka (správce) pozemní komunikace je objektivní, tj. odpovědná osoba odpovídá zraněnému chodci za náhradu nemajetkové újmy na zdraví a náhradu škody způsobené závadou ve schůdnosti, bez ohledu na své zavinění.
Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3701/2009: Objektivní odpovědnost podle § 27 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. je spojována s takovým stavem na komunikaci, který tvoří závadu ve schůdnosti, tj. nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti komunikace, způsobenou vnějšími vlivy, a to změnu natolik významnou, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat.

Ovšem ne za každou závadu ve schůdnosti vlastník (správce) pozemní komunikace odpovídá. Prokáže-li, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit, vyviní se ze své odpovědnosti. Je zřejmé, že při intenzivním sněžení nebo náledí není v silách vlastníka, popř. správce, učinit všechny místní komunikace schůdné, ostatně neschůdnost takových komunikací by nebyla ani závadou ve schůdnosti. Vlastník komunikací postupuje při jejich údržbě podle plánu zimní údržby, který stanoví priority a časový rozvrh zimní údržby. Ten stanoví obec svým nařízením.

Jak je výše uvedeno, vlastník pozemní komunikace je povinen vykonávat její údržbu. Ani to však neplatí beze zbytku. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 684/2012: Vlastník komunikace nemá povinnost udržovat veškeré místní komunikace sjízdné a schůdné. Není-li místní komunikace malého dopravního významu zařazena do plánu zimní údržby města, nejedná se o porušení právní povinnosti ani o porušení obecné prevenční povinnosti, jestliže komunikace nebyla v zimě od sněhu a náledí ošetřena.
Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením. Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit.

 

5. Odpovědnost podle občanského zákoníku

Zákon o pozemních komunikacích upravuje odpovědnost vlastníka (popř. správce) pozemní komunikace za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti. Nelze-li na komunikaci shledat závadu ve schůdnosti, není dána odpovědnost podle zákona o pozemních komunikacích.

Vzhledem k tomu, jak úzce je závada ve schůdnosti zákonem o pozemních komunikacích definována, znamenalo by to, že vlastník místní komunikace (obec) a průjezdního úseku silnice (kraj) by ve většině případů úrazů na těchto komunikacích za tyto úrazy neodpovídal, a to dokonce ani tehdy, pokud by žádnou zimní ani jinou údržbu těchto komunikací neprováděl, neboť každý přece musí předpokládat, že v zimě sněží a tvoří se led a tedy že na pozemních komunikacích leží sníh a led, tudíž se nejedná o závadu ve schůdnosti. To by bylo absurdní, neboť by to vedlo k tomu, že by se žádná zimní údržba neprováděla.

Naštěstí platí občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který se svém ust. § 2900 stanoví, že každý je povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na zdraví. Vlastník a správce komunikace má za povinnost provádět zimní údržbu komunikace, tedy podle svých sil odstraňovat z komunikací překážky ve schůdnosti. Pokud tuto svoji povinnost vlastník/správce komunikace v situaci, kdy napadne sníh nebo se tvoří led, nesplní, musí nést odpovědnost za škody a újmy, které porušením této základní prevenční povinnosti podle občanského zákoníku vznikly. To potvrzuje např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3701/2009: Není-li dána odpovědnost podle § 27 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., když se nejedná o závadu ve schůdnosti, není tím vyloučena obecná odpovědnost za škodu podle obč. zák.

Povinnost předcházet škodám se ovšem vztahuje i na chodce, který utrpěl pádem na chodníku zranění. I ten je povinen počínat si tak, aby vzniku škody a újmy na zdraví předešel, tedy zejm. mít vhodnou obuv, chodit opatrně a obezřetně, zbytečně neriskovat. K tomu nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2315/15-1: Při posuzování náhrady újmy na zdraví za zranění na namrzlém chodníku je třeba zkoumat, nakolik sám chodec nedostál své povinnosti přizpůsobit se okolnostem a předejít vzniku újmy a nakolik vlastník komunikace porušil svou povinnost umožnit chodcům bezpečný pohyb na chodnících.

 

6. Nároky poškozeného

Přivodí-li si chodec zranění, má nárok na tyto dílčí náhrady

  •  náhrada bolestného
  •  náhrada ztížení společenského uplatnění
  •  náhrada za ztrátu na výdělku poškozeného
  •  náhrada nákladů vynaložených za léčiva a zdravotní pomůcky
  •  náhrada nákladů na rehabilitaci a lázeňskou péči
  •  náhrada za péči poskytnutou členy domácnosti poškozeného
  •  náhrada cestovních nákladů na jízdy poškozeného za lékařskými službami
  •  náhrada cestovních nákladů na cesty příbuzných poškozeného k jeho návštěvám ve zdravotnických zařízeních
  •  náhrada psychických útrap poškozeného
  •  náhrada psychických útrap příbuzných poškozeného
  •  náhrada věcné škody

 

7. Jak uplatnit své nároky

Utrpíte-li úraz na namrznutém chodníku, musíte, abyste byli úspěšní ve vymáhání svých nároků, být schopni tvrdit a prokázat:

  • kdy a kde se úraz stal
  • jaký úraz se Vám stal
  • jaký byl stav komunikace, kde se úraz stal, popř. jaké byly povětrnostní a světelné podmínky
  • zda jste měli vhodnou obuv
  • kdo byl události přítomen nebo ji mohl vidět

Chápu, že člověk, který trpí bolestí po úrazu, má na starosti jiné věci, ale je potřebné:

  • zapamatovat si místo, kde k Vašemu úrazu došlo a okolnosti, při nichž k úrazu došlo
  • v ideálním případě pořídit fotodokumentaci místa úrazu a stavu komunikace
  • zavolat někomu ze svých blízkých, aby k Vám na místo úrazu přijel
  • požádat osoby, které se nacházejí v okolí, zda by Vám byly ochotny dosvědčit vznik a okolnosti úrazu
  • nechat se ošetřit lékařem a uschovat si lékařskou zprávu

K uplatnění svých nároků dle čl. 6 budete dále potřebovat:

  • všechny lékařské zprávy, které dokumentují stav a léčení Vašeho úrazu
  • posudek o bolestném
  • posudek o ztížení Vašeho společenského uplatnění
  • doklady o výši Vašeho ušlého výdělku během Vaší pracovní neschopnosti
  • potvrzení lékaře o příčinné souvislosti mezi Vaší úrazem a pracovní neschopností
  • doklady o nákladech, které jste vynaložili na léčení Vašeho úrazu (účtenky z lékárny, cestovné za lékařskými službami apod.)
  • doklad o Vašem opatrování osobou blízkou nebo pečovatelskou službou

Své nároky uplatněte u odpovědné osoby (viz výše), typicky obce, v jejímž katastru se nachází chodník nebo jiná místní komunikace, na které se Vám stal úraz. Dostavte se tedy na příslušný obecní či městský úřad, kde nahlásíte datum, čas a místo svého úrazu a předložíte doklady, které k tomu máte k dispozici.

Pokud k vyřízení svých nároků pověříte jinou osobu (společnost specializující se na vymáhání odškodňování úrazů nebo advokáta), což lze jen doporučit, abyste nebyli na svých nárocích kráceni, udělte ji k vymáhání svých nároků plnou moc.

Odpovědná osoba (typicky obec) má ve většině případů pojištěnu svoji odpovědnost za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou třetím osobám, tedy Vaše nároky, které u odpovědné obce uplatníte, předá obec k vyřízení a proplacení své pojišťovně. Její pracovníci Vás mohou kontaktovat s požadavkem na doložení dalších dokladů potřebných k prokázání Vašich nároků. To nic nemění na tom, že Vaším partnerem odpovědným za náhradu Vašich nároků je obec, vůči ní by také případně směřovala žaloba, pokud by Vás (sama nebo prostřednictvím své pojišťovny) za způsobený úraz neodškodnila. Pojišťovna by do sporu přistoupila jako vedlejší účastník na straně žalované obce.

S uplatněním svých nároků neotálejte, nicméně úraz nemusíte nahlašovat hned po jeho vzniku, když jste jeho vinnou v pracovní neschopnosti nebo jste jinak omezeni v běžném způsobu života, své nároky můžete uplatnit až po svém vyléčení. Je ovšem třeba mít na paměti, že postupem doby Vaše schopnost i schopnost Vašich svědků věrně popsat průběh události slábne, lidská paměť není bezbřehá, tudíž může být ohroženo splnění Vaší povinnosti popsat a prokázat okolnosti vzniku Vašeho úrazu. Kromě toho zde běží tříletá promlčecí doba, která ovšem u vymáhání nemajetkových újem na zdraví započne běžet až po té, co získáte vědomost o výši Vaší újmy a o osobě za ni odpovědné. Během promlčecí doby je nutno, aby byly Vaše nároky uspokojeny, nebo abyste podali žalobu k jejich vymožení. Doporučuji tedy, abyste vznik svého úrazu nahlásili bez zbytečného odkladu po té, co se ze svého úrazu otřepete natolik, že to budete schopni udělat. Potřebné doklady můžete doložit následně.

Obec, potažmo její pojišťovna, se výplatě náhrad brání. Většinou odmítnutí náhrad zdůvodňuje tím, že nešlo o závadu ve schůdnosti, jak ji definuje zákon o pozemních komunikacích. Tím se ovšem nesmíte nechat odbýt a musíte trvat na tom, že se o závadu ve schůdnosti jednalo, popř. že se jednalo o porušení povinnosti vlastníka nebo správce komunikace předcházet škodám a újmám na zdraví. Důležitý je postoj obce, jakožto pojištěného; pokud obce vůči pojišťovně uzná, že se o závadu ve schůdnosti nebo porušení prevenční povinnosti jednalo, pojišťovna pojistné plnění většinou bez problémů vyplatí. Pojišťovna při svém šetření zkoumá stav předmětné komunikace, povětrnostní podmínky, jak obec odstraňovala překážky ve schůdnosti, jak jste přizpůsobili svoji chůzi stavu komunikace. Šetření ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit má pojišťovna zahájit bez zbytečného odkladu po nahlášení události. Šetření je pojišťovna povinna ukončit do tří měsíců s tím, že pokud jej v této lhůtě nedokončí, musí osobě, která má právo na pojistné plnění zdůvodnit, proč se tak nestalo. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů od skončení šetření. Je-li překročena doba, ve které má pojišťovna dokončit šetření události, je povinna na požádání poskytnout oprávněné osobě zálohu, pokud prodlení s dokončením šetření nezpůsobila sama oprávněná osoba např. tím, že nedodala potřebné doklady.

 

8. Závady ve sjízdnosti

Obdobné principy platí pro odpovědnost za náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé závadou ve sjízdnosti. Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit (§ 27 odst. 2 zák. o poz. komunikacích), přičemž závadou ve sjízdnosti se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

 

S přáním, ať nedojdete na namrzlých komunikacích k úhoně
JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát